Colloredo-Mansfeldský palác
Rozsáhlá palácová stavba o čtyřech křídlech soustředěných kolem středního hloubkového nádvoří je ve svém dnešním stavu architektonickým dílem vrcholného a pozdního baroka.
Dům byl po r.1600 přestavěn v pozdně renesančním stylu. Během 17. a počátkem 18. století došlo k první zásadní barokní přestavbě, při níž získal palác zhruba rozlohu a podobu, jakou má dodnes. Autor projektu není archivně doložen, podle volných slohových analogií za něj bývá pokládán Giovanni Battista Alliprandi. Pozdně barokní adaptace se završila teprve po roce 1735 zásluhou dalšího vlastníka, knížete Pavla z Mansfeldu a Fondi. Jako stavitel a pravděpodobně i jako projektant se uplatnil architekt František Ignác Prée. Do této slohové epochy spadá monumentální portál paláce s vázami a putti z braunovské dílny, korunovaný ve vlysu znakem Colloredo-Mansfeldů.
Palác byl v roce 2010 převeden do správy Galerie hlavního města Prahy, která jej v červnu 2013 zpřístupnila veřejnosti. Prohlídkový okruh zahrnuje sály v reprezentativních prostorách piano nobile včetně barokního tanečního sálu s freskou od Pietra Scottiho a Giovanniho Battisty Zeista. Ve 3. patře byl vytvořen výstavní prostor pro krátkodobé prezentace současného umění.