Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi z počátku 2. čtvrtiny 12. století. Je zřejmě starší než byl Juditin most. Je stavěna z opuky a byla součástí levobřežního opevnění. Zbytky rustikované omítky, okenní šambrány, štíty a střecha jsou z doby renesanční úpravy z roku 1591. Na začátku 15. století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce 16. století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Věž není veřejnosti přístupná. Ve sklepení se zachoval unikátní soubor rytin pocházejících z poloviny 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a řadu šlechtických erbů.
K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice. V jeho prvním patře vedle vchodu do menší mostecké věže se nachází pozdně románský opukový reliéf, který zdobil východní průčelí věže a až do 16. století byl vidět z mostu. Koncem 19. století byl náhodně odkryt, poté další půlstoletí skryt pod bedněním. V roce 1951 byl upraven péčí Uměleckoprůmyslového muzea a v letech 1981 — 83 restaurován akad. sochařem Jožkou Antkem. Reliéf, již v době svého objevení značně poškozený, je chráněn velkou předsunutou skleněnou tabulí. O původu a námětu díla se vedou spory. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti: vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Mezi nejpřijatelnější patří názor, že jde o císaře Fridricha Barbarosu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi královskou korunu. Další názor nabízí např. téma adorace Přemysla Otakara II.
Vyšší mostecká věž byla postavena po roce 1464 na náklad Jiřího z Poděbrad na místě starší věže románské. Její podoba navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže. Stavební materiál tvoří velké pískovcové kvádry. Na věži jsou připravené výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Důkladně opravována byla v letech 1874 — 79 pod vedením arch. Josefa Mockera. Věž sloužívala jako hláska a skladiště. Výška věže je 45 m bez makovic a špiček, ochoz je ve výšce 26 m. Je veřejnosti přístupná.
Branou mezi oběma věžemi se vchází na Malou Stranu. Brána má nadezdívku s cimbuřím, je opatřená znaky zemí Václava IV. (lev lucemburský, lev český a moravská orlice, pod nimi znak Starého Města na straně mostní, vratislavská orlice, český lev, dolnolužický znak, pod nimi erb malostranský do Mostecké ulice). Brána vznikla po roce 1411 na místě starší, nepochybně románské stavby.
majitel: Hlavní město Praha
správce: Prague City Tourism