Lobkowiczký palác – Pražský hrad
Lobkowiczký palác sousedí s bývalým Ústavem šlechtičen. Kdysi tu stávaly dva velké gotické domy. Palác byl budován na jejich místě ve dvou etapách. Před polovinou 16. st. ho začal stavět Wolf Krajíř z Krajku a po něm v roce 1554 páni z Pernštejna, jmenovitě Jaroslav a Vratislav z Pernštejna v období 1554 – 1562 a pak 1570 – 1577. Původní renesanční palác měl čtyři křídla kolem nádvoří a byl bohatě zdoben architektonickými články z pálené hlíny, které Pernštejnové na svých stavbách rádi používali. Severní křídlo s kaplí bylo vystavěno až za Vratislava z Pernštejna v letech 1576 – 1577. Tehdy se palác nazýval Pernštejnský. Roku 1627 se stal majetkem Polyxeny z Lobkowicz. Lobkowiczové ho po požáru roku 1625 dali přestavět v poněkud strohém raně barokním slohu. Pro Václava Eusebia z Lobkowicz přestavoval palác v letech 1651 – 1668 Carlo Luragho. Dvoupatrový palác s jednoduchým hladkým průčelím se rozkládá kolem dvou nádvoří se zbytky sgrafit a pozůstatky renesančních stavebních detailů z pálené hlíny. Na průčelí do Jiřské ulice jsou dva raně barokní portály. V jihovýchodním křídle směrem k městu je velký sál o výšce dvou podlaží zdobený nástěnnými iluzívními malbami architektur a soch ze 17. st. Při adaptaci paláce v letech 1861 – 1862 byl sál zničen vloženým stropem a příčkami a nakonec při celkové rekonstrukci v 70. a 80. letech 20. st. byl obnoven. V prvním patře se v původní podobě dochovaly kaple sv. Václava a dva sály z třetí čtvrtiny 17. st. s krby. Zdobí je bohaté nástropní neobyčejně jemné štukatury technikou terakoty od Domenica Galliho s malovanými plátěnými výplněmi Fabiana Václava Harovníka z let 1665 – 69. Je zde vymalován Triumf Caesarův, Hostina bohů, Apollón pod Parnasem, Múzy, alegorie ročních dob a světadílů a drobnější mytologické výjevy jako Ganymed, Apollón a Dafné, Únos Evropy a Venuše. V kapli jsou kruhové medailony s výjevy z legendy o sv. Václavu. Na oltáři kaple je obraz sv. Václava od Petra Brandla z roku 1723.
Komplex budov Lobkowiczkého paláce prodělal rozsáhlou rekonstrukci od roku 1973 pro potřeby Národního muzea. Rekonstrukce byla ukončena roku 1986 a od roku 1987 do roku 2006 zde byla umístěna historická expozice Národního muzea. Lobkowiczký palác byl rodině Lobkowiczů navrácen roku 2002 poté, co byl ve 20. století dvakrát konfiskován – poprvé nacisty a podruhé komunistickým režimem. Po pěti letech příprav a nezbytného restaurování byl v roce 2007 palác opět otevřen veřejnosti, poprvé jako soukromé muzeum s uměleckými sbírkami rodiny Lobkowiczů.
Muzeum je otevřeno celoročně a jeho návštěvníci mohou prostřednictvím historie rodu Lobkowiczů a jeho sbírek nahlédnout do českých i evropských dějin. Umělecké sbírky rodiny Lobkowiczů patří k nejstarším, nejrozsáhlejším a nejcennějším rodinným sbírkám v Evropě. Jejich součástí jsou jedinečná výtvarná díla, hudebniny či historické zbraně. Historie některých sbírkových předmětů dosahuje i více než tisíce let. Návštěvníky muzea provází jednadvaceti sály audioprůvodce namluvený dvěma generacemi rodiny Lobkowiczů a kurátory expozice. Audioprůvodce je k dispozici v devíti jazycích a je zahrnut v ceně vstupenky.
Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.