Vyšehrad

Podle pověstí nejstarší sídlo českých knížat, hradiště však vzniklo asi v polovině 10. století. Z ostrohu nad Vltavou se nabízí jedinečné výhledy na Prahu a jeho parkový areál ukrývá architektonické poklady zahrnující románskou vzácnou rotundu sv. Martina, novogotický kostel sv. Petra a Pavla, národní pohřebiště Slavín a podzemní kasemata s originály některých barokních soch z Karlova mostu.

Popis objektu

Objekty v areálu Vyšehradu:

Infocentrum Vyšehrad
se nachází poblíž Leopoldovy brány, otevřeno denně 10.00 – 18.00
V infocentru získáte informace o programu na Vyšehradě, koupíte suvenýry a v neposlední řadě zde také začínají prohlídkové okruhy, které se věnují různým historickým etapám Vyšehradu a návštěvníky zavedou i do míst, která nejsou běžně přístupná. 
WC
(Infocentrum Špička je uzavřeno)

Prohlídkové okruhy
Prodej vstupenek a začátek prohlídkových okruhů Královský hrad, Barokní pevnost, Národní symbol, Nejzajímavější místa Vyšehradu a Podvečerní procházky ve stanovených termínech

  • vstupné: dospělý 190 Kč, senior/student 130 Kč

Komentované prohlídky s průvodcem na objednávku pro skupiny
Objednávejte na info@praha-vysehrad.cz nebo v infocentru Vyšehrad minimálně týden před plánovaným termínem.

Vstupenky on-line

Cihelná brána
Brána v empírovém stylu postavená v roce 1841 v souvislosti se stavbou nové táborské silnice přes Vyšehrad.
Dnes je zde pokladna pro vstup do kasemat a Gorlice.

Kasematy a sál Gorlice
Spletitý systém kasemat, chodeb pro rychlý přesun vojska, vznikal v průběhu 17. a 18. století v souvislosti se stavbou barokního bastionového opevnění.
Gorlice – největší podzemní prostor Vyšehradu vznikl jako součást 33. bastionu barokního opevnění. Sál o rozloze 330 m2 a výšce 13 m měl původně sloužit jako shromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Prostor byl zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti teprve v 90. letech 20. století jako součást prohlídky kasemat a je zde umístěno 6 originálních soch z Karlova mostu.
Prohlídka s původcem

  • vstupné: základní 170 Kč, senior/student 120 Kč, rodinné (2 dospělí a 2 děti) 340 Kč. Děti do 6 let zdarma.
  • v době konání výstav a akcí může být vstupné vyšší
  • poslední prohlídka od 17 h

Gotický sklep
Gotický sklep je torzem jedné ze čtyř palácových staveb, postavených v rámci královského okrsku za vlády Karla IV. v druhé polovině 14. století. 
stálá expozice Historické podoby Vyšehradu.
Expozice představuje Vyšehrad v jeho různých historických podobách. Nejstarší exponáty dokládají pobyt a činnost lidí na Vyšehradě již ve 4. a 3. tisíciletí před Kristem. Návštěvníci se mohou dozvědět přímo na místě více informací o proměnách této lokality, jejího určení a pochopení v čase.

  • vstupné: základní 120 Kč, senior/student 80 Kč,rodinné (2 dospělí a 2 děti) 240 Kč. Děti do 6 let zdarma.

Galerie Vyšehrad
Upozornění: Galerie Vyšehrad je v současné době uzavřena z důvodu rekonstrukce. 

Budova galerie je pozůstatkem středověké strážní věže, součásti středověkého opevnění.
Galerie se nově zaměřuje na mladé a nejmladší autory, přičemž její prioritní orientace je na malbu, tvorbu obrazu a příbuzná média.

Staré purkrabství
Staré purkrabství je jednou z palácových staveb, které byly postaveny v královském okrsku za vlády Karla IV. v druhé polovině 14. století. V novodobé historii prošlo Staré purkrabství významnou obnovou, vznikl zde sál pro 90 diváků a kavárna. Koná se zde kulturní program, víkendové programy pro děti, přednášky, semináře.

Letní scéna Vyšehrad
Je otevřená dle aktuálního programu za příznivého počasí od května do září. 

Dětské hřiště
Hřiště „Ze starých pověstí českých“ je vybudováno v tzv. Malé zahradě na pahorku proti rotundě svatého Martina.

BEZBARIÉROVĚ PŘÍSTUPNÉ OBJEKTY:

  • Kasematy a sál Gorlice – nutný doprovod, povrch je mlatový a nerovný, mírně stoupající. Vstup do podzemního sálu Gorlice s originály barokních soch vede přes tři schody.
  • Gotický sklep – bezbariérový vstup do objektu je poblíž Starého purkrabství. Je označen piktogramem vozíčkáře a zvonkem na přivolání obsluhy. Na schodech je schodišťová plošina s nosností 250 kg – tedy přístupná i lidem na elektrickém vozíku.
  • Staré purkrabství – prostory objektu jsou bezbariérově přístupné. V objektu se nachází
    bezbariérová toaleta, která je uzamčená a klíč je k dispozici na pokladně.
  • Letní scéna Vyšehrad – bezbariérový vstup je ze spodní části Letní scény, nachází se pod hradbami Vyšehradu.
  • Infocentrum – plně bezbariérové včetně přilehlých toalet
  • Bezbariérový přístup k NKP Vyšehrad od stanice metra Vyšehrad směrem z centra. Chodníky jsou na některých místech problematické. Chodníky v parku jsou sjízdné.

Bezbariérová veřejná toaleta v ul. V pevnosti

Parkování – jediné vyhrazené parkování pro ZTP je před budovou Jedličkova ústavu

DOPRAVA:

  • tram Výtoň, projít ulicí Libušina – Na Libušince, po schodech nahoru
  • tram Výtoň, ulicí Vratislavova nahoru k Cihelné bráně
  • tram Albertov, ulicí Přemyslova a Vratislavova nahoru k Cihelné bráně
  • stanice mera C  Vyšehrad – pěšky do areálu

Historie objektu

          Hrad na Vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, byl založen někdy v průběhu 10. století, rozhodně později než Pražský hrad. Nicméně je opředen mnoha pověstmi, o kněžně Libuši, o dívčí válce, o Bivojovi, o Horymírovi a dalšími, a tak vyvolává představu dávných věků, historické prameny se však o ničem podobném nezmiňují. Za vlády Boleslava II. zde bylo klasické přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Na denárech se poprvé objevuje označení Vyšehrad (vsgra, vissegrad), v písemných pramenech až později. Doba největší slávy Vyšehradu byla v 11. století, kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava I., jehož nástupci vládli z Vyšehradu až do roku 1140. Přebudování původně dřevěného hradu v kamenný s novými kostely ani zřízení církevní kapituly na Vyšehradě nezměnilo nic v jeho podřízeném postavení k Pražskému hradu. Po polovině 12. století jeho význam klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho význam. Do Korunovačního řádu českých králů, který sepsal, zařadil povinnost vykonat vpodvečer své korunovace pouť na Vyšehrad, kde jsou králi ukazovány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Sám tuto pouť jako první vykonal 1. září 1347. V místě zpustlého románského dvorce dal potom postavit honosný královský palác s vysokými arkádami a při něm domy pro hradní personál, vodovod a školu. V letech 1348 – 50 zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi, fortnami a dvěma branami, z nichž do našich časů přetrvaly zbytky brány zvané Špička, kterou v roce 1903 podle dobových pramenů rekonstruoval Antonín Wiehl. Napodobeninou Špičky je bludiště na Petříně.

          Po roce 1364 se náročně přestavoval kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Archeologický průzkum v kostele odkryl základy románské apsidy, která patřila k původní bazilice z doby po roce 1070. Bazilika měřila 110 m na délku a ve své době byla největším sakrálním objektem předhusitské Prahy. Pod podlahou kostela by měla být krypta a v ní ostatky Přemyslovců Vratislava II., jeho bratra Konráda, Soběslava I. a II., zatím však bylo pátrání po nich bezvýsledné. Poblíž chrámu jsou vidět zbytky zdiva bývalého gotického paláce Karla IV., který stál na západní straně, asi v místě dnešní travnaté plochy se čtyřmi Myslbekovými sousošími.

          Po vítězství husitů nad Zikmundem v boji o Vyšehrad roku 1420 byly zničeny všechny tehdejší stavby s výjimkou přestavěného kapitulního chrámu a románské rotundy sv. Martina. Rotunda byla postavena v 2. polovině 11. století, po zřízení pevnosti byla proměněna ve skladiště prachu. Měla na kahánku roku 1841, kdy měla ustoupit komunikaci mezi Novým Městem a Pankrácí, hraběti Karlu Chotkovi se však podařilo románskou rotundu uchovat. Roku 1875 ji koupila vyšehradská kapitula a dala ji obnovit podle návrhu arch. Antonína Bauma. Antonín König a Jan Heřman uvnitř vymalovali nástěnné obrazy a František Sequens obraz oltářní. Dnešní vzhled je výsledkem několika oprav. Druhou nejstarší církevní stavbou Vyšehradu byla románská bazilika sv. Vavřince, jejíž zbytky byly objeveny a vykopány při archeologickém výzkumu v roce 1903 za pseudorománským portálem vedle kanovnického domu (staré děkanství) čp. 14. Byla postavena rovněž v 2. polovině 11. století.

          Z gotických památek se dochovalo obvodové zdivo strážní bašty (tzv. Libušina lázeň) a již zmíněné torzo brány Špička z Karlovy doby. Bašta zvaná Libušina lázeň byla předmětem romantické pověsti o tom, že se zde Libuše koupala se svými milenci a poté je shazovala skalní proláklinou do řeky. Z vysokého ostrohu, na němž stojí tato stavba, skočil podle pověsti do Vltavy kůň Šemík se zemanem Horymírem, kterého tak zachránil od popravy. Horymír se nesmířil s tím, že vladyka Křesomysl odmítl jeho žádost o zákaz dolování stříbra na Příbramsku, neboť lid zanedbával pole. Za vzpouru byl odsouzen k propadnutí hrdla. Šemík donesl Horymíra po skoku do řeky s vypětím všech sil do obce Neumětely, kde padl a kde je také pohřben. Horymírovi bylo po takovém divu odpuštěno. Podobná příhoda se prý na Vyšehradě jednou skutečně stala, když ho napadli Pasovští. Jeden z členů pasovského jezdeckého oddílu zahnán do úzkých skočil prý s koněm do řeky. Byl však zpozorován a ve vodě ubit. Podle pověsti je uvnitř Vyšehradu také jeskyně s uloženými poklady, mezi něž patří: stříbrný kůň, věnovaný knížeti Nezamyslovi horníky z Lipnice, Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci. Poklady prý jednou za sto let kvetou. Poklady hlídá český lev s dvanácti lvíčaty a čeká zde, až bude třeba jít Vyšehradu, který je symbolem české státnosti, na pomoc. Existuje však skutečný vyšehradský poklad. Je to kolekce historických dokumentů a bohoslužebných předmětů z majetku Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Jsou mezi nimi gotické, renesanční a barokní monstrance, procesní kříž, měšní kalichy i obraz Vyšehradské madony. Jde o třetí největší pražský poklad po svatovítském a loretánském. U příležitosti 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava a zakladatele vyšehradské kapituly byla v roce 1992 uspořádána krátká výstava tohoto vzácného pokladu v kapli Lobkovického paláce.

          Nedaleko rotundy sv. Martina je původně barokní kaple Panny Marie v hradbách s kněžištěm v podobě jeskyně, novorenesančně upravená roku 1882 arch. Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Baumem. V blízkosti je barokní kaple Stětí sv. Jana v šancích.
Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl postaven v druhé polovině 14. století. Jednalo se o dvoulodní halovou stavbu, vestavěnou přímo do hradební zdi. Pozoruhodný kostel přežil husitské války a osudnou se mu stala až přeměna Vyšehradu v barokní pevnost v letech 1653 až 1727. Skromné fragmenty jsou dnes skryty v násypu bastionového opevnění za barokní kaplí Panny Marie Šancovské, postavené z iniciativy Vyšehradské kapituly roku 1764.

          Ferdinand III. začal po roce 1650 stavět vyšehradskou citadelu, barokní pevnost, tvořenou vysokými cihlovými hradbami ve tvaru pětihranu se šesti nárožnými baštami. Dosavadní obyvatelstvo bylo odtud vystěhováno. Staviteli byli Italové. Stavělo se podle plánů plukovníka Inocence hraběte Contiho a Josefa Priamiho z Roveratu, staviteli byli Filippo Galduzzi, Carlo Lurago a Santon Bossi. Patero hlavních bašt má za patrony světce Leopolda, Ludmilu, Rocha, Anežku a Pavla, šestá bašta nebyla dokončena. Vnější přístupová brána od Pankráce zvaná Táborská pochází z let 1655 – 56. Kousek za ní je již zmíněná Špička s částí gotické hradby a u ní nízký domek populární spisovatelky Popelky Biliánové, která kromě jiného psala vyšehradské a pražské pověsti a pořádala vycházky po památkách. Vstup do vlastní pevnosti od Pankráce tvoří Leopoldova brána (1676 – 78) postavená podle plánu Carla Luraga. Je zdobena pilastry a štítem se znaky, jejichž autorem je Giovanni Battista Allio. Na protilehlé straně Vyšehradu je brána Cihelná, empirová stavba z roku 1871, zvaná také Nová nebo Hřbitovní. V roce 1742 v době francouzské okupace vybudovalo zde francouzské vojsko kasematy. Pruské a rakouské armády, které zde také pobývaly, je ještě zdokonalovaly. Úzké podzemní zděné chodby se střílnami pro vojáky s lehkými zbraněmi jsou asi 2 m vysoké, šířka chodeb je asi 1,5 m. V jednom místě, z něhož se ovládal příjezd k Vyšehradu, je památka na střílnu pro kanon. Po několika stovkách metrů úzká chodba ústí do obrovské místnosti o rozloze 330 m², která bývala shromaždištěm vojska. Dnes tento sál, zvaný Gorlice, je sochařskou galerií originálů soch z Karlova mostu. Značné rozměry sálu a stabilní klimatické podmínky byly využity k uložení některých originálů soch a sousoší z Karlova mostu: sv. Anna Samotřetí (Matěj Václav Jäckel, 1707), sv. Augustin (Jeroným Kohl, 1708), sv. Mikuláš Tolentinský (Jeroným Kohl, 1708), Madona se sv. Bernardem (Matěj Václav Jäckel, 1709), sv. Vojtěch (ferdinand Maxmilián Brokoff, 1709), sv. Ludmila s malým Václavem (Matyáš Bernard Braun, 1720).

Kasematy jsou dnes veřejnosti zpřístupněny v délce asi 1 kilometru, ač jsou mnohem rozlehlejší. Pruská armáda chtěla před svým odchodem z Vyšehradu pevnost zničit, a tak navezla do kasemat 133 sudů s doutnáky a poslední voják je měl zapálit a vyhodit vše do povětří. Tři udatní podskalští občané však do kasemat se souhlasem purkmistra pronikli a všechny doutnáky odnesli a zachránili Vyšehrad před zničením. Za tento hrdinský čin byli vyznamenáni Marií Terezií a dostali 200 zlatých roční renty. Do kasemat nainstaloval velmi důmyslné elektrické osvětlení sám František Křížík. Dnes je již nefunkční, ale udivuje svým dokonalým zabezpečením.

          V roce 1883 se Vyšehrad stal součástí Prahy a vyšehradská pevnost byla zrušena. Tehdy byl již jen památníkem zašlé slávy minulosti. Z budov postavených v 19. století je nejvýznamnější novogotická budova nového proboštství podle plánů pražského stavitele Josefa Niklase. Dvoupatrová budova má nad průčelím trojboký arkýř kaple sv. Klimenta s třemi okny. Kapli vysvětil probošt Václav Štulc k poctě papeže a mučedníka sv. Klimenta a obrázky sv. Klimenta a sv. Václava ji ozdobil malíř Josef Hellich.

          V roce 1902 se začal stavět vyšehradský tunel, který měl tenkrát spojit předměstí s vlastním městem. Tunel má oblouk o poloměru 85 m, výška je 6 m a šířka 9 m. Po levé straně byla umístěna pamětní deska a při řece vyrostla vížka s rozhlednou.

          V roce 1962 byl areál Vyšehradu vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1991 byla část majetku v areálu navrácena vyšehradské kapitule a zbylou část vlastní a spravuje magistrát prostřednictvím samostatné kulturní organizace Správy národní kulturní památky Vyšehrad zřízené v roce 1970.

Otvírací doba

leden - prosinec

celý týden: 10:00 - 18:00

Zobrazit na mapě

Praktické informace

BEZBARIÉROVĚ PŘÍSTUPNÉ OBJEKTY:

  • Kasematy a sál Gorlice – doporučován doprovod, povrch je mlatový a nerovný, mírně stoupající. Vstup do podzemního sálu Gorlice s originály barokních soch vede přes dva mírné schůdky. Osoby s průkazem ZTP a ZTP/P mají jednotné vstupné ve výši 5,- Kč.
  • Gotický sklep – bezbariérový vstup do objektu je poblíž Starého purkrabství. Je označen piktogramem vozíčkáře a zvonkem na přivolání obsluhy. Na schodech je schodišťová plošina s nosností 250 kg  tedy přístupná i lidem na elektrickém vozíku. Osoby s průkazem ZTP a ZTP/P mají jednotné vstupné ve výši 5,- Kč.
  • Staré purkrabství – prostory objektu jsou bezbariérově přístupné. V objektu se nachází
    bezbariérová toaleta, která je uzamčená a klíč je k dispozici na pokladně
    .
  • Letní scéna Vyšehrad – bezbariérový vstup je ze spodní části Letní scény, nachází se pod hradbami Vyšehradu.
  • Infocentrum Špička  přístupné po otevření obou křídel dveří.

Bezbariérový přístup k NKP Vyšehrad od stanice metra Vyšehrad směrem z centra. Chodníky jsou na některých místech problematické. Chodníky v parku jsou sjízdné.

Bezbariérová veřejná toaleta v ul. V pevnosti

Parkování – jediné vyhrazené parkování pro ZTP je před budovou Jedličkova ústavu

 

DOPRAVA:

  • tram Výtoň, projít ulicí Libušina – Na Libušince, po schodech nahoru
  • tram Výtoň, ulicí Vratislavova nahoru k Cihelné bráně
  • tram Albertov, ulicí Přemyslova a Vratislavova nahoru k Cihelné bráně
  • stanice mera C  Vyšehrad – pěšky do areálu

Kontakty

V Pevnosti 159/5b
Vyšehrad
12800 Praha 2

+420778495859
http://www.praha-vysehrad.cz
info@praha-vysehrad.cz