Kobyliská střelnice
Zajímavé místo a národní kulturní památka, kde moc turistů nepotkáte, se nachází na severním okraji Prahy. Kobyliská střelnice je známá hlavně jako hromadné popraviště, kde po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha denně popravovali desítky lidí. Po válce se stala pietním místem a památníkem protifašistického odboje. Zavzpomínat zde můžete třeba na významného českého spisovatele a dramatika Vladislava Vančuru nebo biskupa Gorazda, který ukrýval parašutisty zapojené do operace Anthropoid v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kteří také skončili mezi popravenými.
Památník Operace Anthropoid
V pražské Libni, v místě, kde se 27. května 1942 odehrál atentát na Reinharda Heydricha, dnes stojí devítimetrový pomník, který připomíná statečnost těch, kteří zde stáli osudného květnového dne. Památník se nachází nedaleko autobusové zastávky Vychovatelna, kousek od nemocnice Na Bulovce, kde říšský protektor pár dnů po útoku zemřel.
Přiblížit se heydrichiádě v Chrámu svatých Cyrila a Metoděje
Bezprostředně po této události následovalo období teroru známé jako druhá heydrichiáda, kterou připomíná Národní památník hrdinů heydrichiády v kryptě pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v blízkosti Karlova náměstí. Po atentátu v květnu 1942 se v kryptě ukrývalo 7 československých parašutistů, kteří zde zahynuli v boji s německou přesilou v červnu téhož roku.
Za Wintonovými „Vlaky naděje“
Nenápadným hrdinou tohoto smutného období dějin, jehož jméno je úzce spojeno s Prahou, byl Sir Nicholas Winton, jehož sochu najdete na Hlavním nádraží, přesněji na prvním nástupišti. Právě odtud odjížděly tzv. Wintonovy vlaky, které odvážely české židovské děti do Spojeného království krátce před vypuknutím války. Tuto pomoc organizoval právě Nicholas Winton a podařilo se mu tak zachránit 669 dětí před jistou smrtí ve vyhlazovacích táborech. Další připomínku této události, o níž se veřejnost dozvěděla až po mnoha desetiletích, najdete v chodbě vedoucí k nástupištím. Replika dveří původního vagonu vlaku s otisky dětských rukou na jedné straně a rukou dospělých na straně druhé symbolizuje smutné loučení rodičů s dětmi. Otisky dospělých rukou patří dvěma zachráněným Wintonovým dětem, které vznik památku iniciovaly.
Český rozhlas
Pamětní deska na Vinohradské třídě připomíná jednu z epizod Pražského povstání, boj o Český rozhlas. Ten trval 4 dny a vyžádal si 170 obětí.
Za Janem Opletalem do Žitné ulice
Cestou od Českého rozhlasu na Karlovo náměstí, zhruba v polovině Žitné ulice se nachází pamětní deska věnovaná protestu proti nacistické okupaci ze dne 28. října 1939, při němž byl smrtelně postřelen student medicíny Jan Opletal. Demonstrace při jeho pohřbu 15. listopadu 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol nacisty, zatýkání studentů a popravě 9 představitelů studentských organizací.
Nové ikony Prahy
Jednou z nejhorších válečných epizod pro Prahu bylo bombardování spojenci 14. února 1945. Spojenecká letadla směřovala na Drážďany, ale vinou chybné navigace byly bomby svrženy blízko centra Prahy. Během náletu byla zničena a silně poškozena řada budov včetně Emauzského kláštera. V polovině 50. let 20. století proběhla jeho oprava, včetně rekonstrukce kostela, při níž byly původní věže zničené při náletu nahrazeny betonovými křídly s pozlacenými hroty, která se velmi brzy stala neodmyslitelnou součástí pražského panoramatu.
Na místě jednoho z činžovních domů, který padl za oběť spojeneckým bombám, vyrostla další ikonická stavba. Tančící dům na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí vzniknul v 90. letech na popud tehdejšího prezidenta Václava Havla a slovinského architekta Vlada Miluniće a dnes je jednou z nejfotografovanějších pražských staveb.
Seznam památek / míst / institucí (odkaz na web + foto)