* 26. března 1891
+ 2. října 1944
Sokol, legionář, účastník bitev v Dobrudži a u Zborova, divizní (in memoriam armádní) generál a čelný představitel československého protinacistického odboje.

Zdroj: Wikipedia
Právě probouzení dějinné paměti a zvyšování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy ve 20. století je smyslem projektu Zvony paměti. Ve spolupráci s partnery projektu byl sestaven program zvonění na zvon Svatomikulášské městské zvonice, které bude nejen Pražanům, ale i návštěvníkům metropole pravidelně připomínat pražské osobnosti, jež se odvážně postavily totalitním režimům a přispěly k vítězství svobody a demokracie v naší zemi.
Svatomikulášská zvonice byla od samého počátku také požární hláskou a její zvony varovaly před blížícím se nebezpečím. Dnes je takovým nebezpečím právě ztráta historické paměti, návrat totalitního myšlení, netolerance a extremismu. Zvony paměti tak budou znít nejen k poctě odpůrců obou totalit 20. století, ale budou rovněž varovat před tímto nebezpečím.
Symbolika zvonu odkazuje na symbol Rádia Svobodná Evropa, které vysílalo v zemích, kde byla svobodná média utlačována. Rovněž odkazuje na Zvon Svobody, zmenšenou kopii legendárního Liberty Bell, který ve Filadelfii zval k prvnímu veřejnému čtení Deklarace nezávislosti. Prezidentu Havlovi jej při příležitosti prvního výročí sametové revoluce věnoval americký prezident George Bush starší a nyní je uložený ve sbírkách Pražského hradu.
Zdroj: Prague City Tourism
Ve Svatomikulášské městské zvonici se do dnešních dnů dochoval pouze jediný zvon – svatý Mikuláš. Pořízen byl v druhé polovině 16. století nákladem malostranské obce a odlil ho náš nejslavnější zvonař Brikcí z Cimperka. Zvon má průměr 85 cm, výšku 65 cm a hmotnost asi 350 kg. Na čelní straně je v reliéfu mezi nápisem vyobrazen stojící sv. Mikuláš s mitrou a s berlou v pravici. V levé ruce drží knihu, na níž jsou položena 3 jablka.
Zvon sv. Mikuláš pochází ze zvonice někdejšího gotického kostela sv. Mikuláše, který stál na místě dnešního jezuitského Profesního domu a přilehlého barokního chrámu stejného zasvěcení, a musel proto jejich stavbě ustoupit. Do věže svatomikulášské zvonice byl zavěšen společně s dalšími čtyřmi zvony; ty však zubu času podlehly mnohem rychleji. Již zhruba 120 let po dostavbě věže byly do jednoho puklé, a malostranská obec je proto dala přetavit na tři nové. Ani jejich osud však nebyl šťastný. Za první a druhé světové války byly postupně zrekvírovány a přetaveny na děla a munici. Do dnešních dnů se dochoval právě jen šťastný Mikuláš. Víc než ochraně svatého patrona však můžeme jeho odolnost a výjimečnost přisuzovat jeho autorovi, zvonařskému géniovi Brikcímu. Jeho zvony jsou unikátní, mají specifický profil, jsou odlehčené a dokonale melodické. Za život jich ulil více než osmdesát.
Zdroj: Prague City Tourism
Štíhlou zvonici vysokou stejně jako sousední kostel sv. Mikuláše (79 m) dokončil po Dientzenohoferově smrti Anselmo Lurago v r. 1755. Na rozdíl od bohatě zdobeného chrámu, bychom ve věži marně hledali barokní výzdobu či fresky; dokonce ani klenby nejsou omítnuté. Jezuité do stavby, která po vleklém soudním sporu připadla městu, další peníze investovat odmítali. Zvony přesto byly využívány nejen pro signalizaci živelních katastrof, ale i pro události církevní. Každá událost se zvonila jinak, protože šlo o tehdejší jediný způsob informování obyvatel.
Zvonové patro není jediné zajímavé místo ve Svatomikulášské městské zvonici. Návštěvníci si mohou prohlédnout byt věžníka z období druhé poloviny 18. století, jehož součástí je černá kuchyně – jediná přístupná černá kuchyně v Praze. Na tuto část navazuje hlásovna – místo, kde věžník vykonával svou funkci. Poslední patro je připomínkou let 1964-1989, kdy zde měla StB pozorovatelnu zvanou Kajka.
* 9. listopadu 1930 – Praha
† 14. února 2021 – Praha
Sokolka, dcera v koncentračním táboře Mauthausen popravených Jarmily a Jaroslava Smržových, kteří se zapojili do druhého odboje a pomáhali parašutistům, jež spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jaroslava Smržová, provdaná Mokrá, byla do roku 1945 internovaná na pražské Jenerálce, ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí.
Zdroj: archiv Teresy Urbář
* 23. září 1944 – Humpolec
† 9. listopadu 2011 – Praha
Legenda českého undergroundu, básník, historik umění, oběť komunistické zlovůle. Bytostně svobodný člověk, jemuž jeho právo na svobodu komunistický režim neustále odpíral.
Wikimedia Commons, foto David Konečný
* 8. února 1924 – Zábrdí
† 15. listopadu 2019 – Chicago
Legendární převaděč, agent CIC, jeden z králů Šumavy. Zásadní osobnost protikomunistického odboje.
Zdroj: commons.wikimedia.org
* 21. listopadu 1928
† 17. dubna 2017
Hokejový útočník, mistr ČSR a mistr světa 1949, perzekvovaný komunistickým režimem.
Zdroj:commons.wikimedia.org
*28. listopadu 1919 – Mukařov
†29. února 2008 – Malá Skála u Turnova
Československý voják, vojenský velitel, člen válečného výsadku Clay, politický vězeň komunistického režimu.
Zdroj: commons.wikimedia.org
* 26. března 1891
+ 2. října 1944
Sokol, legionář, účastník bitev v Dobrudži a u Zborova, divizní (in memoriam armádní) generál a čelný představitel československého protinacistického odboje.
Zdroj: Wikipedia
*27. ledna 1895
+ 2. října 1961
Divizní (in memoriam armádní) generál čs. armády, legionář, vojenský velitel Pražského povstání v květnu 1945, odsouzený za vlastizradu, vězněný mezi lety 1949 až 1960.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv
*12. října 1921 Praha
† 13. září 2001 Londýn
Amatérský tenisový šampion, světová tenisová jednička a rovněž mistr světa (1947) a stříbrný olympijský medailista (1948) v hokeji; v roce 1949 opustil nedobrovolně Československo.
Zdroj: Wikipedia
* 16. října 1919 – Brno
† 29. dubna 1960 – Mírov
Katolický kněz, účastník protinacistického a protikomunistického odboje, utýraný v komunistických věznicích.
Zdroj: Archiv B. Cvana
* 18. října 1932 – Praha
† 4. října 2001 – Praha
Filozof, psycholog, katolický myslitel, jeden z duchovních otců Charty 77. Osobnost, jež patřila k nejzajímavějším a nejvšestrannějším postavám československého disentu.
Zdroj: Wikipedia
* 14. září 1886, Praha
+ 10. března 1948, Praha
Syn prezidenta T. G. Masaryka, diplomat, ministr zahraničí, nejpopulárnější politik své doby.
Zdroj: www.britannica.com
*5. července 1902, Hředle
+ 17. září 1959, Leopoldov
Jezuita, kněz, kazatel, teolog, publicista, redaktor katolického tisku. Za své názory byl pronásledován a vězněn nacisty a komunisty.
Zdroj: Wikimedia Commons
* 23. září 1916 – Vídeň
† 22. června 1942 – Pardubice
Voják, člen protinacistického odboje, člen výsadku Silver A.
Zdroj: Wikipedia
* 24. září 1916, Praha
+ 21. července 1963, Praha
Vynikající hokejový brankář, reprezentant ČSR, mistr světa 1947 a 1949. Perzekvován komunistickým režimem.
Zdroj: ABS, Muzeum paměti XX. století
* 15. srpna 1882, Dolních Chvatliny u Kouřimi
+ 26. září 1962, Velichovky
Národně socialistická politička, redaktorka a aktivistka ženského hnutí. Mimořádná osobnost, která pro Československou republiku, její hodnoty a sociální zákonodárství udělala mnoho práce zřetelné až do dnešních dnů.
Zdroj: Wikipedia
*27. září 1924 Náchod
† 3. ledna 2012 Toronto
Česko-kanadský spisovatel, překladatel a redaktor, spoluzakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu.
Foto: Robert Lansdale, University of Toronto
*28. září 1901 Volduchy
†23. května 1950 Praha – Pankrác
Agrární a lidovecký politik, bojovník za práva zemědělců, jeden z nejtvrdších odpůrců komunistické politiky po 2. světové válce a především muž ryzího charakteru. Za své postoje popraven komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu.
Zdroj: Archiv Jana Broje
*29. září 1890 Praha – Královské Vinohrady
†19. června 1942 Praha – Kobyliská střelnice
Legionář, generál, předseda protektorátní vlády, spolupracovník domácího i zahraničního odboje během 2. světové války. Popraven nacisty, aniž by prozradil kohokoliv ze svých spolupracovníků.
Zdroj: Wikipedia, foto: Ateliér Langhans
Tématem plenérové výstavy jsou historické osobnosti, významné události a pražské ulice, kavárny a restaurace, které v období komunistického režimu zachytili ve fotografiích a dokumentech pracovníci sledovacího útvaru tajné policie.
Zdroj: Muzeum paměti XX. století
V parku Kampa si můžete prohlédnout výstavu s názvem Oči Státní bezpečnosti / Organizace, příslušníci a akce Správy sledování StB. Hlavními tématy výstavy jsou sledovací útvary Státní bezpečnosti a fotografie historických osobností, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jeho pracovníci.
Přiblíženy jsou zde například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledování StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stál v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je rovněž věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Uvedena jsou utajovaná místa, ze kterých pracovníci tajné policie sledovali vybrané objekty.
Datum a čas konání
út 12. 9. 2023 – st 6. 12. 2023
Místa konání
Více informací na: www.muzeum20stoleti.cz
24. 10. 2023 – 16:30
Hlavními tématy historické procházky budou pozorovatelny Státní bezpečnosti v Praze, sledovací útvary tajné policie a jejich činnost. Součástí procházky bude komentovaná prohlídka plenérové výstavy Oči Státní bezpečnosti instalované na Kampě, kterou společně připravila Muzeum paměti XX. století a Museum Kampa ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Prague City Tourism.