*3. dubna 1912, Praha
† 5. září 1985, Praha
Divadelní a filmová herečka, zpěvačka.
Zvon jako symbol svobody
Právě probouzení dějinné paměti a zvyšování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy ve 20. století je smyslem projektu Zvony paměti. Ve spolupráci s partnery projektu byl sestaven program zvonění na zvon Svatomikulášské městské zvonice, které bude nejen Pražanům, ale i návštěvníkům metropole pravidelně připomínat pražské osobnosti, jež se odvážně postavily totalitním režimům a přispěly k vítězství svobody a demokracie v naší zemi.
Zvon sv. Mikuláše
Svatomikulášská zvonice byla od samého počátku také požární hláskou a její zvony varovaly před blížícím se nebezpečím. Dnes je takovým nebezpečím právě ztráta historické paměti, návrat totalitního myšlení, netolerance a extremismu. Zvony paměti tak budou znít nejen k poctě odpůrců obou totalit 20. století, ale budou rovněž varovat před tímto nebezpečím.
Symbolika zvonu odkazuje na symbol Rádia Svobodná Evropa, které vysílalo v zemích, kde byla svobodná média utlačována. Rovněž odkazuje na Zvon Svobody, zmenšenou kopii legendárního Liberty Bell, který ve Filadelfii zval k prvnímu veřejnému čtení Deklarace nezávislosti. Prezidentu Havlovi jej při příležitosti prvního výročí sametové revoluce věnoval americký prezident George Bush starší a nyní je uložený ve sbírkách Pražského hradu.
Zdroj: Prague City Tourism
Ve Svatomikulášské městské zvonici se do dnešních dnů dochoval pouze jediný zvon – svatý Mikuláš. Pořízen byl v druhé polovině 16. století nákladem malostranské obce a odlil ho náš nejslavnější zvonař Brikcí z Cimperka. Zvon má průměr 85 cm, výšku 65 cm a hmotnost asi 350 kg. Na čelní straně je v reliéfu mezi nápisem vyobrazen stojící sv. Mikuláš s mitrou a s berlou v pravici. V levé ruce drží knihu, na níž jsou položena 3 jablka.
Zvon sv. Mikuláš pochází ze zvonice někdejšího gotického kostela sv. Mikuláše, který stál na místě dnešního jezuitského Profesního domu a přilehlého barokního chrámu stejného zasvěcení, a musel proto jejich stavbě ustoupit. Do věže svatomikulášské zvonice byl zavěšen společně s dalšími čtyřmi zvony; ty však zubu času podlehly mnohem rychleji. Již zhruba 120 let po dostavbě věže byly do jednoho puklé, a malostranská obec je proto dala přetavit na tři nové. Ani jejich osud však nebyl šťastný. Za první a druhé světové války byly postupně zrekvírovány a přetaveny na děla a munici. Do dnešních dnů se dochoval právě jen šťastný Mikuláš. Víc než ochraně svatého patrona však můžeme jeho odolnost a výjimečnost přisuzovat jeho autorovi, zvonařskému géniovi Brikcímu. Jeho zvony jsou unikátní, mají specifický profil, jsou odlehčené a dokonale melodické. Za život jich ulil více než osmdesát.
Zdroj: Prague City Tourism
Štíhlou zvonici vysokou stejně jako sousední kostel sv. Mikuláše (79 m) dokončil po Dientzenohoferově smrti Anselmo Lurago v r. 1755. Na rozdíl od bohatě zdobeného chrámu, bychom ve věži marně hledali barokní výzdobu či fresky; dokonce ani klenby nejsou omítnuté. Jezuité do stavby, která po vleklém soudním sporu připadla městu, další peníze investovat odmítali. Zvony přesto byly využívány nejen pro signalizaci živelních katastrof, ale i pro události církevní. Každá událost se zvonila jinak, protože šlo o tehdejší jediný způsob informování obyvatel.
Zvonové patro není jediné zajímavé místo ve Svatomikulášské městské zvonici. Návštěvníci si mohou prohlédnout byt věžníka z období druhé poloviny 18. století, jehož součástí je černá kuchyně – jediná přístupná černá kuchyně v Praze. Na tuto část navazuje hlásovna – místo, kde věžník vykonával svou funkci. Poslední patro je připomínkou let 1964-1989, kdy zde měla StB pozorovatelnu zvanou Kajka.
V dubnu jsme zvonili za
Jiřinu Štěpničkovou, 3. 4. 2024 v 15:00
Zdroj: Commons.wikimedia.org | re-photo David Sedlecký
Karla Kryla, 12. 4. 2024 v 15:00
* 12. dubna 1944, Kroměříž
† 3. března 1994, Mnichov
Český písničkář, básník, výtvarník a novinář.
Karel Kryl | foto Josef Karas (1 / 1)
Jiřinu Zábranovou, 18. 4. 2024 v 15:00
* 18. dubna 1903, Budíkov (okres Pelhřimov)
† 24. května 1974
Učitelka, politička Československé strany národně socialistické, knihovnice, autorka knihy Ohlédnutí, maminka básníka Jana Zábrany
Zdroj: archiv Knihovny Jiřiny Zábranové v Humpolci
Jindřicha Biskupa, 25. 4. 2024 v 15:00
* 25. dubna 1895, Železnice
† ?, Praha
Major, pobočník zemského četnického velitele a hrdina četnického odboje.
foto: archiv Mgr. Miloše Bernata
V březnu jsme zvonili za
Metoděje Kubáně, 5. 3. 2024 v 15:00
* 18. září 1885 Horní Bečva
† 5. března 1942 Dachau (Německo)
Generální vikář československé branné moci, vlastenec, člen Obrany národa.
Zdroj: fotografie ze soukromé sbírky PhDr. Eduarda Stehlíka, Ph.D.
Oldřicha Nového, 15. 3. 2024 v 15:00
* 7. srpna 1899, Praha-Žižkov
† 15. března 1983, Praha-Staré Město
Divadelní a filmový herec, režisér, zpěvák, scénárista, dramaturg, principál Nového divadla, pedagog. Osobnost okouzlující svou elegancí, noblesou a šarmem.
Zdroj: Wikimedia Commons
Josefa Čapka, 23. 3. 2024 v 15:00
* 23. března 1887, Hronov
† duben 1945, koncentrační tábor Bergen-Belsen
Výtvarník a spisovatel Josef Čapek patří k zásadním osobnostem českého moderního avantgardního umění. Jeho široký záběr sahal od výtvarného umění, literatury až k divadelní tvorbě a scénografii. Byl malířem, knižním grafikem, ale tvořil i originální grafické listy. Též proslul jako ilustrátor, dramatik, básník, žurnalista, autor knih pro děti a v neposlední řadě i výtvarný kritik a umělecký teoretik, který ovlivnil celou generaci intelektuálů.
Zdroj: Společnost bratří Čapků
Jana Beneše, 26. 3. 2024 v 15:00
* 26. března 1936, Praha
† 1. června 2007, Obořiště
Spisovatel, překladatel a scénárista. Nesmlouvavá osobnost, která se doma i v exilu podílela na řadě opozičních akcí proti komunistickému režimu. Publikoval pod různými pseudonymy (Bobisud Mihule, Mojmír Čada, Ing. Čada, JAB, JeBe, Milan Štěpka, Světlana a dalšími).
Zdroj: archiv Martina Vadase
V únoru jsme zvonili za
Františku Plamínkovou, 5. 2. 2024 v 15:00
* 5. února 1875, Praha
† 30. června 1942 Praha, Kobyliská střelnice
Učitelka, politička, organizátorka československého a mezinárodního ženského hnutí, popravená během Heydrichiády.
Zdroj: Langhans Studio Praha 1921, Archiv Praha
Vlastu Klímovou-Štěrbovou, 5. 2. 2024 v 15:00
* 5. února 1931, Praha
† 29. září 1984, Praha
Oběť komunistické akce Kámen.
Marii Knajblovou, 13. 2. 2024 v 15:00
* 25. dubna 1888, Nová Ves u Litovle
† 13. února 1961, Jiřetín
Řeholnice a učitelka, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské a oběť komunistického teroru.
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek
Jana Zajíce, 25. 2. 2024 v 15:00
* 3. července 1950, Vítkov
† 25. února 1969, Praha
Dne 25. února 1969 se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student železniční průmyslovky v Šumperku Jan Zajíc. Vědomě navazoval na sebeupálení Jana Palacha z ledna téhož roku. Zemřel na místě, nepodařilo se mu hořícímu vyběhnout z budovy ven. V prohlášení určené veřejnosti se označil za Pochodeň č. 2 a vyzval spoluobčany k odporu proti tyranii.
Oto Mádra, 27. 2. 2024 v 15:00
* 15. února 1917, Praha
† 27. února 2011, Praha
Římskokatolický kněz, teolog evropského formátu, vězeň komunismu. Člověk, který plnil své duchovní poslání i za zdmi komunistických kriminálů.
Zdroj: Commons.wikimedia.org | Autor: Jolana Poláková
V lednu jsme zvonili za
Augustina Machalku, 3. 1. 2024 v 15:00
* 14. září 1906, Ústí u Hranic
† 3. ledna 1996, Radvanov
Římskokatolický kněz, vlastenec vězněný nacisty a komunisty, v letech 1945-1992 čtrnáctý opat kláštera premonstrátů v Nové Říši.
Zdroj: http://www.klasternovarise.cz
Jaroslava Seiferta, 10. 1. 2024 v 15:00
* 23. září 1901, Praha
† 10. ledna 1986, Praha
Jeden z nejmilovanějších českých básníků a nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org | Jaroslav Seifert 1981 foto Hana Hamplová
Jana Palacha, 19. 1. 2024 v 15:00
* 11. srpna 1948, Praha
† 19. ledna 1969, Praha
Vysokoškolský student, hrdina, který neváhal obětovat svůj život za probuzení rezignující československé společnosti po okupaci armádami států Varšavské smlouvy. Jeho čin se stal pro spoustu lidí impulzem postavit se komunistické totalitě.
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek
Michala Mareše, 22. 1. 2024 v 15:00
* 22. ledna 1893, Teplice
† 17. února 1971, Praha
Novinář, básník, spisovatel, anarchista, recesista. Muž, jenž se snažil psát pravdu za všech okolností, tedy i za cenu perzekuce ze strany komunistického režimu.
Vladimíra Krajinu, 30. 1. 2024 v 15:00
* 30. ledna 1905, Slavice u Třebíče
† 1. června 1993, Vancouver (Kanada)
Československý vědec, pedagog, účastník protinacistického odboje a politik Československé strany národně socialistické.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org | Fotografie z archivu jeho přítele Miloše Deyla
V prosinci jsme zvonili za
Hanu Benešovou, 2. 12. 2023 v 15:00
* 16. července 1885, Domaslavice
† 2. prosince 1974, Praha
Absolventka pařížské Sorbonny, manželka ministra zahraničí a posléze 2. prezidenta Československa Edvarda Beneše, předsedkyně československé pobočky Mezinárodního červeného kříže.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org
Karla Pecku, 6. 12. 2023 v 15:00
* 6. prosince 1928, Klížská Nemá
† 13. března 1997, Praha
Karel Pecka se narodil do rodiny inspektora finanční stráže v malé obci Klížská Nemá, jež se nachází na jihozápadě Slovenska poblíž Komárna. Na Slovensku, konkrétně ve vesnici Tachty, strávil pouze dětská léta; v roce 1934 se odstěhoval ke svým prarodičům do Českých Budějovic. V jihočeské metropoli absolvoval obecnou školu, za války v letech 1942-1944 dvouletou obchodní školu a mezi roky 1945-1948 obchodní akademii. Jelikož mu nebylo umožněno nově nastoleným totalitním režimem studovat vysokou školu, začal pracovat na pozici technického úředníka v národním podniku Tesla Praha. Spolu s několika přáteli z Filmového studia Barrandov vydával a distribuoval ilegální časopis Za pravdu, který měl kulturně politický obsah s důrazem na kritiku socialistického realismu, konkrétně např. sovětské kinematografie.
Zdroj:© Profimedia
Karla Hašlera, 22. 12. 2023 v 15:00
* 31. října 1879, Praha
† 22. prosince 1941, Mauthausen
V koncentračním táboře Mauthausen vyhasly životy mnoha československých vlastenců z řad naší inteligence. Patřil k nim i Karel Hašler, oblíbený lidový umělec, který svými písněmi dával najevo své vlastenecké a za Protektorátu Čechy a Morava i protiněmecké postoje. Činil tak přes opakovaná varování a přísný zákaz, stejně jako dříve zpíval písně zaměřené proti bolševikům a komunismu. Šlágr Ta naše písnička česká se za nacistické okupace stal druhou českou hymnou, proslavila se i píseň Hoši od gestapa, kterou zpíval na melodii písně Hoši od Zborova.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org
Karla Čapka, 25. 12. 2023 v 15:00
* 9. ledna 1890, Malé Svatoňovice
† 25. prosince 1938, Praha
Alespoň některá díla spisovatele a novináře Karla Čapka dokáže vyjmenovat snad téměř každý. Méně známá je však informace, že byl v letech 1932–1938 sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za mír. Jeho tvorba je v tomto ohledu proto výjimečná.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org
V listopadu jsme zvonili za
Jaroslavu Smržovou, 9. 11. 2023 v 15:00
* 9. listopadu 1930 – Praha
† 14. února 2021 – Praha
Sokolka, dcera v koncentračním táboře Mauthausen popravených Jarmily a Jaroslava Smržových, kteří se zapojili do druhého odboje a pomáhali parašutistům, jež spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jaroslava Smržová, provdaná Mokrá, byla do roku 1945 internovaná na pražské Jenerálce, ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí.
Zdroj: archiv Teresy Urbář
Ivana Jirouse, 9. 11. 2023 v 15:00
* 23. září 1944 – Humpolec
† 9. listopadu 2011 – Praha
Legenda českého undergroundu, básník, historik umění, oběť komunistické zlovůle. Bytostně svobodný člověk, jemuž jeho právo na svobodu komunistický režim neustále odpíral.
Wikimedia Commons, foto David Konečný
Josefa Hasila, 15. 11. 2023 v 15:00
* 8. února 1924 – Zábrdí
† 15. listopadu 2019 – Chicago
Legendární převaděč, agent CIC, jeden z králů Šumavy. Zásadní osobnost protikomunistického odboje.
Zdroj: commons.wikimedia.org
Augustina Bubníka, 21. 11. 2023 v 15:00
* 21. listopadu 1928
† 17. dubna 2017
Hokejový útočník, mistr ČSR a mistr světa 1949, perzekvovaný komunistickým režimem.
Zdroj:commons.wikimedia.org
Čestmíra Šikolu, 28. 11. 2023 v 15:00
*28. listopadu 1919 – Mukařov
†29. února 2008 – Malá Skála u Turnova
Československý voják, vojenský velitel, člen válečného výsadku Clay, politický vězeň komunistického režimu.
Zdroj: commons.wikimedia.org
V říjnu jsme zvonili za
Vojtěcha B. Lužu, 2. 10. 2023 v 15:00
* 26. března 1891
+ 2. října 1944
Sokol, legionář, účastník bitev v Dobrudži a u Zborova, divizní (in memoriam armádní) generál a čelný představitel československého protinacistického odboje.
Zdroj: Wikipedia
Karla Kutlvašra, 2. 10. 2023 v 15:00
*27. ledna 1895
+ 2. října 1961
Divizní (in memoriam armádní) generál čs. armády, legionář, vojenský velitel Pražského povstání v květnu 1945, odsouzený za vlastizradu, vězněný mezi lety 1949 až 1960.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv
Jaroslava Drobného, 12. 10. 2023 v 15:00
*12. října 1921 Praha
† 13. září 2001 Londýn
Amatérský tenisový šampion, světová tenisová jednička a rovněž mistr světa (1947) a stříbrný olympijský medailista (1948) v hokeji; v roce 1949 opustil nedobrovolně Československo.
Zdroj: Wikipedia
Bohuslava Buriana, 16. 10. 2023 v 15:00
* 16. října 1919 – Brno
† 29. dubna 1960 – Mírov
Katolický kněz, účastník protinacistického a protikomunistického odboje, utýraný v komunistických věznicích.
Zdroj: Archiv B. Cvana
Jiřího Němce, 18. 10. 2023 v 15:00
* 18. října 1932 – Praha
† 4. října 2001 – Praha
Filozof, psycholog, katolický myslitel, jeden z duchovních otců Charty 77. Osobnost, jež patřila k nejzajímavějším a nejvšestrannějším postavám československého disentu.
Zdroj: Wikipedia
V září jsme zvonili za
Jana Masaryka, 14. 9. 2023 v 15:00
* 14. září 1886, Praha
+ 10. března 1948, Praha
Syn prezidenta T. G. Masaryka, diplomat, ministr zahraničí, nejpopulárnější politik své doby.
Zdroj: www.britannica.com
Adolfa Kajpra, 17. 9. 2023 v 15:00
*5. července 1902, Hředle
+ 17. září 1959, Leopoldov
Jezuita, kněz, kazatel, teolog, publicista, redaktor katolického tisku. Za své názory byl pronásledován a vězněn nacisty a komunisty.
Zdroj: Wikimedia Commons
Alfréda „Fredyho“ Bartoše, 23. 9. 2023 v 15:00
* 23. září 1916 – Vídeň
† 22. června 1942 – Pardubice
Voják, člen protinacistického odboje, člen výsadku Silver A.
Zdroj: Wikipedia
Bohumila Modrého, 24. 9. 2023 v 15:00
* 24. září 1916, Praha
+ 21. července 1963, Praha
Vynikající hokejový brankář, reprezentant ČSR, mistr světa 1947 a 1949. Perzekvován komunistickým režimem.
Zdroj: ABS, Muzeum paměti XX. století
Fráňu Zemínovou, 26. 9. 2023 v 15:00
* 15. srpna 1882, Dolních Chvatliny u Kouřimi
+ 26. září 1962, Velichovky
Národně socialistická politička, redaktorka a aktivistka ženského hnutí. Mimořádná osobnost, která pro Československou republiku, její hodnoty a sociální zákonodárství udělala mnoho práce zřetelné až do dnešních dnů.
Zdroj: Wikipedia
Josefa Škvoreckého, 27. 9. 2023 v 15:00
*27. září 1924 Náchod
† 3. ledna 2012 Toronto
Česko-kanadský spisovatel, překladatel a redaktor, spoluzakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu.
Foto: Robert Lansdale, University of Toronto
Stanislava Broje, 28. 9. 2023 v 15:00
*28. září 1901 Volduchy
†23. května 1950 Praha – Pankrác
Agrární a lidovecký politik, bojovník za práva zemědělců, jeden z nejtvrdších odpůrců komunistické politiky po 2. světové válce a především muž ryzího charakteru. Za své postoje popraven komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu.
Zdroj: Archiv Jana Broje
Aloise Eliáše, 29. 9. 2023 v 15:00
*29. září 1890 Praha – Královské Vinohrady
†19. června 1942 Praha – Kobyliská střelnice
Legionář, generál, předseda protektorátní vlády, spolupracovník domácího i zahraničního odboje během 2. světové války. Popraven nacisty, aniž by prozradil kohokoliv ze svých spolupracovníků.
Zdroj: Wikipedia, foto: Ateliér Langhans
Výstava Oči státní bezpečnosti
Tématem plenérové výstavy jsou historické osobnosti, významné události a pražské ulice, kavárny a restaurace, které v období komunistického režimu zachytili ve fotografiích a dokumentech pracovníci sledovacího útvaru tajné policie.
Zdroj: Muzeum paměti XX. století
V parku Kampa si můžete prohlédnout výstavu s názvem Oči Státní bezpečnosti / Organizace, příslušníci a akce Správy sledování StB. Hlavními tématy výstavy jsou sledovací útvary Státní bezpečnosti a fotografie historických osobností, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jeho pracovníci.
Přiblíženy jsou zde například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledování StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stál v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je rovněž věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Uvedena jsou utajovaná místa, ze kterých pracovníci tajné policie sledovali vybrané objekty.
Datum a čas konání
út 12. 9. 2023 – st 6. 12. 2023
Místa konání
- Park Kampa v prostoru mezi budovou Musea Kampa a Werichovou vilou.
- Jeden výstavní panel byl rovněž umístěn v nedaleké Svatomikulášské městské zvonici na Malostranském náměstí, kde se nacházela pozorovatelna StB s krycím názvem „Kajka“.
Více informací na: www.muzeum20stoleti.cz
Vlastivědná vycházka Praha očima Státní bezpečnosti
24. 10. 2023 – 16:30
Hlavními tématy historické procházky budou pozorovatelny Státní bezpečnosti v Praze, sledovací útvary tajné policie a jejich činnost. Součástí procházky bude komentovaná prohlídka plenérové výstavy Oči Státní bezpečnosti instalované na Kampě, kterou společně připravila Muzeum paměti XX. století a Museum Kampa ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Prague City Tourism.
- délka akce: 1,5-2 hodiny
- místo srazu: u Lichtenštejnského paláce na Kampě
- průvodce: PhDr. Jan Kalous, Ph.D.
- cena: 200 Kč (dítě do 15 let v doprovodu dospělého zdarma)
- dodatečné informace: avizujeme omezený počet účastníků: 25 osob; vstupenky pouze v předprodeji vycházek