Kouzelná vstupenka

Radnice byla zřízena r. 1338 jako sídlo samosprávy Starého Města. Nejstarší část komplexu tvoří jižní křídlo s nádhernou věží s arkýřovou kaplí a unikátním orlojem, na kterém se každou celou hodinu (9 – 23 hod.) objevuje 12 apoštolů. Východní novogotické křídlo radnice bylo zničeno během Pražského povstání 8. 5. 1945 a nebylo již nikdy obnoveno. Návštěvnický okruh tvoří gotická kaple, reprezentační sály, podzemí a věž.

Staroměstská mostecká věž patří k nejpůsobivějším gotickým stavbám na světě. Věž spolu s Karlovým mostem nechal vybudovat podle návrhu Petra Parléře císař Karel IV. v polovině 14. století. Brána do Starého Města byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě. Za nezapomenutelným výhledem musí návštěvníci vystoupat na ochoz po 138 schodech.

Dvě stylově odlišné nestejně vysoké věže propojené branou tvoří vstup z Karlova mostu na Malou Stranu. Menší věž je románská, pochází z 12. století, dnešní renesanční podoba je z r. 1591. Vyšší věž z r. 1464 navazuje svou pozdně gotickou architekturou na Parléřovu Staroměstskou mosteckou věž. Z jejího ochozu je nádherný výhled na plynoucí Vltavu a historické jádro metropole.

Malebný výhled na malostranské domy a náměstí je odměnou za 215 vystoupaných schodů do výšky 65 m na ochoz věže přilehlého barokního kostela sv. Mikuláše. Zvonice z r. 1755, která sloužila zároveň i jako požární hláska, byla poslední hlásnou věží v Praze. Od 60. let 20. století sloužila jako pozorovatelna Státní bezpečnosti pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže.

Petřínská rozhledna, jedna z neodmyslitelných dominant Prahy, byla postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže (k té je v poměru 1:5), je vysoká 58,70 m a na její vrchol, který je ve stejné nadmořské výšce jako skutečná Eiffelova věž, vede 299 schodů. Rozhled z ní předestírá nejen celou Prahu, ale za jasného počasí i výhled po bezmála celých Čechách.

Jedno z nejoblíbenějších míst dětí i dospělých. Zvenku stavba v blízkosti rozhledny vypadá jako malý hrad, ale uvnitř není labyrint tajných kamenných chodeb, nýbrž bludiště ze zrcadel. Nejprve se probloudíte k plastickému obrazu boje Pražanů se Švédy na Karlově mostě r. 1648 a poté už se v Síni smíchu pohledem do vydutých a pokroucených zrcadel změníte v trpaslíky, otesánky či dlouhá bidla.

Věž byla postavena v barokním slohu v roce 1658 na pozůstatcích původní renesanční věže, která byla v roce 1655 zničena povodní. Zásobovala vodou dolní Nové Město a svému původnímu účelu sloužila až do roku 1877. Věž prošla celkovou rekonstrukcí a v současné době je zde umístěna expozice o pražských hasičích a požárech.

Jedna z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy z r. 1475 je monumentálním vstupem do Starého Města, kterým na území města vcházely korunovační průvody českých králů, a i dnes je vstupem na Královskou cestu vedoucí na Pražský hrad. Stavba vysoká 65 metrů je unikátní svou kamenosochařskou výzdobou, znázorňující krále, české patrony a světce. Z ochozu věže, který je ve výšce 44 metrů, se nabízí výjimečný pohled na centrum Prahy.

Jedinečná prohlídková trasa po části někdejší jezuitské koleje Klementinum vás zavede do Astronomické věže a přístavby, která ji spojuje se severním křídlem klementinského komplexu. V něm s průvodcem nahlédnete do Barokní knihovny, označované za nejkrásnější knihovní sál na světě. Další zastávkou prohlídkové trasy je Meridiánová síň s dobovými astronomickými přístroji ve 2. poschodí Astronomické věže. Z jejího vrcholu už tři sta let shlíží obr Atlas, nesoucí na ramenou nebe plné hvězd. Ty v Klementinu ostatně nikdy nechyběly - v hvězdných atlasech ani v jeho sálech, v nichž se procházel a hrál dokonce sám W. A. Mozart. Vrcholem prohlídky je pak výstup na ochoz nejdéle souvisle měřící meteorologické stanice v českých zemích.